pátek 26. září 2008

Paracas Nacional Park a linie v Nazce

Z Limy odjizdime radi - u Jorgeho bylo skvele, ale vsudepritomny hluk a smog nam moc nesedi. Autobusovou spolecnosti s prozaickym nazvem - Soyuz - jedem na jih do mestecka Pisco. Soyuz opravdu pripomina nektere rysy postsovetske dopravy, ale cestu jsme nastesti prezili bez uhony. Od mesta Pisco nas vsichni odrazuji, pred rokem toto mestecko postihlo zemetreseni a neni tam pry moc bezpecno. Mijime tedy mesto, ktere dalo jmeno nejznamejsimu alkoholu Peru a nechavame se dovezt na pobrezi do vesnicky Paracas - ktera je branou do narodniho parku. Druhy den vyrazime rychlolodi na ostrovy Isla de Balestas... pocatecni nechut z turisticke atrakce brzo prebiji neuveritelne ostrovy. Z lodi muzeme sledovat tisicihlave kolonie kormoranu, racku a pelikanu... Na pobrezi se vyhrivaji tuleni a mezi nimi prochazeji tucnaci. Kdyby Hitchcock pridal na oblohu sedou, mel by tu dokonale kulisy ... :) Svezi morsky vzduch nechavame v Paracasu a jedeme dal na jih pousti, do mesta Nazca.
Fotky - Paracas

To co Nazcu proslavilo, lezi nekolik kilometru od mesta v pousti - kultura Nazca tu cca pred 2 tisici lety vytvorila neuveritelne linie, ktere meli moznost spatrit jen bohove a potom az letci ve 20. stoleti. My setrime a tak se jedeme podivat na linie nebozsky - po stopach Marie Reiche - nemky, ktera desetileti venovala pruzkumu a cistenim linii. Pro pozorovani si nechala postavit uprostred pouste vyhlidkovou vez, ze ktere jdou videt tri obrazce (z cca 36). Na miste nas vysazuje dalkovy bus - jsme v pousti a je vedro, ticho rusi jen nakladaky a busy blizke panamericany - highway z Aljasky do Patagonie. Obrazce nam prijdou male, vyrazime proto na nedaleky kopec obdivovat nekonecne linie. Linie, pri pozorovani z naseho kopce, pripominaji slunecni paprsky tahnouci se kilometry daleko. Slunce sviti ale i z vrchu a my se zbytkem vody zaciname stopovat zpet do Nazcy - projizdejici ridici se na nas usmivaji, mavaji nam a troubi na nas ... ale nezabrzdi ani jeden :) Po hodince nas prepada apatie a spolu s nemci, ktere postihl stejny udel se vracime k vyhlidce, kde je sance vyptat alespon lok vody u mistnich prodejcu ... Nastesti v prave poledne nam stavi bus Lima-Nazca. Spojeni spolecnym udelem, travime s mladym nemeckym parem dalsi pulden.. trosku nam otrne, kdyz z nich vypadne, ze delaji pro policii. Ptam se jestli delaji "in the field" - pozn. prekladatele "v poli". Uklidnuji nas, ze ne - delaji jenom v kanclu :) Odpoledne spolecne bereme taxika na cestu k dalsimu poustnimu skanzenu - pohrebisti Chanchilla, kde spocivaji mumie, ktere odolaly na primem slunci a vetru 2 tisice let. Demograficka struktura mistnich mumii napovida tomu, ze kultura Nazca nemela jeste plne rozvinuty zdravotni system - vysoka detska umrtnost a prumerny vek doziti cca 35 let. Misto je to nehostinne, poust nas zahani zpet do Nazcy na pivo. Fotky - Nazca a Chanchilla

Žádné komentáře: